Náčrt realistického přechodu k tržnímu hospodářství
NEUČTE SE Z VLASTNÍCH CHYB... Pohlednice z druhého břehu
 
LIDOVÁ DEMOKRACIE: Na základě dohody mezi vedením ČLS a skupinou zahraničních hospodářských odborníků byl ustaven Sbor zahraničních konzultantů ČLS. Jím zpracované následující teze, formulované prof. M. Zeleným a A. I. Simmonem, postulují hlavní směr hospodářské politiky ČLS a jsou v relaci s jejím ekonomickým programem. ČLS vyzývá všechny politické strany a občanské iniciativy, kterým další hospodářský vývoj v této zemi není lhostejný a kterým jsou následující teze blízké, aby se připojily k jejich konkrétnímu zpracování.
 
 
Současná vládní verze reformy začala probíhat s ročním zpožděním za stále fungujících monopolů ve všech oblastech hospodářství. Její první krok – výrazné zvýšení cen – mělo za následek značné snížení životní úrovně pracujícího obyvatelstva a zejména obyvatelstva odkázaného na důchody a sociální podporu. Počáteční nadšení, podpora reforem a ochota akceptovat jejich potenciálně negativní dočasné důsledky, jsou dnes promrhány.
 
1) Centralistické řízení státu nebylo oslabeno, došlo pouze k transformaci administrativně direktivního řízení v řízení na bázi quasi vlastnických vztahů při zachování starých příkazových struktur. Základní podmínky pro funkci tržního hospodářství nebyly vytvořeny.
 
2) Současná liberalizace cen probíhá mimo racionální posloupnost, tj. bez předchozí privatizace a demonopolizace státních podniků a bank.
 
3) Zahájená privatizace by neměla probíhat jako „malá“ a „ velká“, protože takto se neřeší problém vertikální návaznosti výrobního a distribučního řetězce. Navíc, privatizovat stejným stylem zelinářství jako výrobce špičkové techniky, je zjevně nesmyslné. Nabídnuté zákony o malé či velké privatizaci jsou ve skutečnosti pouze „dražebními zákony“, které nemají dobře vypracovaný ani filosofický, ani morální podklad, stanoven účel a kontrolní opatření.
 
4) Demonopolizace hospodářství v ČSFR nejenže nebyla provedena, ale ve svém skutečném efektu ani zahájena.
 
5) Ochrana vlastnických práv domácích i zahraničních podnikatelů nebyla zatím zajištěna nezvratitelnými právními normami, jak je obvyklé ve všech vyspělých průmyslových demokraciích.
 
6) ČSFR může úspěšně konkurovat na západních trzích pouze za podmínek srovnatelné infrastruktury, která je nezbytným předpokladem pro vytvoření konkurenceschopné výroby, jak ukázaly například zkušenosti Japonska.
 
7) Problém restituce je základním morálním problémem nového státu. Zametení před vlastním prahem a úplné vyrovnání, v prvé řadě mravní, je prvním předpokladem, abychom mohli začít znovu s čistým svědomím. Jak se nejen komunistické vedení v historii přesvědčilo: problémy tohoto typu se nedají ignorovat, dříve nebo později musí dojít k vyrovnání mravnímu, finančnímu a reálnému, a tím k obnovení přirozených vlastnických vztahů, které ovlivňují každou prosperující ekonomiku.
 
8) Současný bankovní systém pouze rozmělnil dosavadní centrální postavení státní banky při zachování státního monopolu. Tento nedomyšlený pokus selhal. Nevytvořil totiž dostatečně diverzifikovaný kapitálový a finanční trh, který je podmínkou akcelerace každé podnikatelské aktivity. Tragické důsledky nesmyslně prováděné úvěrové restrikce a konfiskační daňové politiky jsou dokladem naprostého nepochopení potřeb výrobní sféry.
 
Body 4, 5, 6 a 8 současná probíhající reforma dostatečně neřeší.
 
 
Tržní hospodářství je výsledkem, nikoli příčinou dynamické soustavy vlastnických, a z nich vyplývajících výrobních a distribučních vztahů. Musíme si uvědomit, že společnost má povinnost odměnit soukromou iniciativu občanů. To znamená, že musí vytvořit podmínky pro vznik občanské tvořivé iniciativy, která se vyznačuje tím, že každý občan má právo uspokojit požadavky společnosti co nejlépe, podle svých individuálních schopností. Tržní hospodářství vzniká tedy „dole“, v mikroekonomické sféře výrobní, nikoli „nahoře“, v makroekonomické sféře diktovaných dekretů ministerstev.
 
Konečným cílem našeho plánu je vytvoření materiálního zajištění obyvatel ČSFR, srovnatelné s nejvyspělejšími průmyslovými státy, které umožní občanům ČSFR krytí vysokých nákladů nezbytných demokratických institucí. Absolutně nutnými a nezbytnými předpoklady pro vznik tržního hospodářství je podstatné ukončení fází:
Požadavky restituce, které patří do sféry odpovědnosti státu vůči občanovi, musí být splněny, ale jejich plnění je podmíněno platební schopností státu, která je v současné době téměř nulová. Proto tato záležitost musí být časově vázána na platební schopnost státu a jeho představitele, kteří musí odpovědně nalézt způsob, kterým nezatíží nevinné občany.
 
 
a) cílem privatizace je maximální využití všech výrobních prostředků, a to prostřednictvím všech základních fondů nezvratitelného soukromého vlastnictví občanů. Koncept privatizace musí být nastaven tak, aby současné zajistil demonopolizaci výroby a služeb.
 
b) Priority privatizačních zákonů musí vycházet z racionální posloupnosti výrobních vztahů a potřeb společnosti. To znamená zemědělství, průmysl a služby. Jedním z klíčových předpokladů úspěšného průběhu privatizace je nezbytnost komplexní privatizace dodavatelských řetězců, tj. vertikálně navazujících procesů a podniků - od surovin, polotovarů a subdodávek ve výrobním procesu.
 
c) Metodika privatizace musí zajistit nejrychlejší a nejefektivnější využití základních fondů. Tam, kde není k dispozici bývalý vlastník, musí nový majitel prokázat odbornou a finanční kvalifikaci v nabídkovém řízení. Finanční kapitál, vytvářený bankovním systémem pro potřeby výrobců a jeho transformací ve výrobní kapitál, se nesmí odčerpávat konfiskačními dražebními a daňovými zákony.
 
d) Privatizace musí být právně podložena legislativními zárukami nezvratitelnosti privatizačních rozhodnutí a ústavní ochranou majetku získaného privatizací a podnikatelskou činností.
 
e) Privatizace není a nesmí být nástrojem k vyrovnání odpovědnosti státu za stav znárodněného majetku a k řešení otázek sociální spravedlnosti. Stát se aktem privatizace nemůže zbavit odpovědnosti za decimovaný stav národního majetku.
 
f) Zároveň si musíme uvědomit, že základem bohatého státu jsou bohatí občané, vlastníci základních fondů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vytvoření akciové burzy není pro tuto fázi reindustrializace ČSFR podstatné. Akciové burzy přitahují především spekulativní kapitál s krátkodobou perspektivou zisku. Bylo by tragickým neporozuměním na straně našeho finančnictví, kdybychom tvorbu výrobního kapitálu s dlouhodobou perspektivou - prostřednictvím investičních bank - zaměnili za krátkodobou a prázdnou spekulativní horečku burzy.
 
g) Stát je zde pro občany, nikoli občané pro stát! Stát není vlastníkem, ale pouze dočasným správcem národního majetku. Co nejdříve musí být státu a jeho orgánům odebrána všechna podnikatelská práva ve smyslu zachování separace vlastnictví a moci.
 
 
a) Pro vznik konkurenčních výrobních procesů je nezbytným souhrnem předpokladů demonopolizace základních potravinových zdrojů, výrobních surovin, práce finančních a kapitálových trhů.
 
b) Metodika demonopolizace musí být vypracována tak, aby zajistila nejen přerušení monopolních vazeb, ale zároveň je nahradila takovými tržními mechanismy, které zaručí pro všechny zájemce skutečně rovnoprávný přístup k tvorbě cen.
 
Funkce a rozsah aukcí plodinové a surovinové burzy v Praze ovlivňovaly v minulosti tržní vyrovnávání cen nejen v českých zemích, ale v celé střední Evropě. Je v zájmu konkurenceschopnosti českých podnikatelů s evropskými, aby tato burza byla otevřena co nejdříve. (Její právní status nebyl nikdy zrušen).
 
Potřeba dostatečného množství dodavatelů pro sourodé spektrum výrobků znamená, že demonopolizační proces musí zajistit minimálně tři nezávislé zdroje. Samozřejmě nemusí být všechny stejného typu, naopak, bylo by výhodné, kdyby všichni měli stejné podmínky vstupu, ale rozdílnou vnitřní organizaci.
 
Tato fáze musí být doprovázena jasnými a jednoduchými protimonopolními zákony s vysokými trestními postihy. V souvislosti s privatizací a se zaručením neutrálnosti zainteresovaných úředníků musí být jasně vyznačeny body konfliktního zájmu. Tito úředníci nesmějí být například zaměstnáni v podnicích, které privatizovali, mít s nimi jakékoli komerční vztahy, a to po dobu pěti let. Pokuty musí být natolik přísné, aby zajistily dodržování zákonů proti korupci, tj. naprostou ztrátu majetku, vězení na dlouhodobé termíny bez zkrácení, jak je zvykem ve vyspělých demokraciích.
 
 
Teprve po úspěšném zahájení oborové privatizace a demonopolizace lze přistoupit k současně probíhající fázované liberalizaci cen a mezd. Fázovaná, nikoli šoková liberalizace cen musí být doprovázena tržně potřebnou liberalizací mezd, v závislosti na ukončení demonopolizace v jednotlivých sektorech hospodářství. Liberalizace cen a mezd, doprovázená daňovou politikou, která bude podporovat tvorbu výrobního kapitálu, musí být prováděna v harmonickém souladu s potřebou zvýšené tvorby nabídky a poptávky. To znamená, že podniky prudce zvyšující výrobní kapacitu musí mít přednostní přístup k trhům, které zaplatí vysoce kvalitní výrobky a odmítnou podřadné.
 
 
Je nezbytné vytvořit tržní volby v oblastech energetiky, komunikací, dopravy, informační technologie, bankovních a finančních služeb. Klíčové prvky infrastruktury nesmějí být manipulovány ani vnitřními, ani vnějšími zájmy. ČSFR si musí vytvořit alternativní zdroje ve všech prvcích infrastruktury. Je povinností parlamentu zajistit vypracování dlouhodobého plánu rozvoje infrastruktury a zabezpečit jeho realizaci v podnikatelských sektorech.
 
 
Parlament je institucí zákonodárnou, vláda je jeho výkonným orgánem a parlamentní komise vykonávají kontrolní činnost. Výsledkem této koncepce je zrušení byrokratických struktur řady ministerstev - v zájmu zachování rozhodovací autonomie podnikatelské sféry.
 
Parlamentní komise převezmou parlamentem vymezené úkoly v odvětvích, mezi něž patří zejména energetika, spoje, doprava, zdravotnictví, vzdělávání a výchova pro základní a střední školy. Tyto komise budou odpovědné za vytváření regulací, standardu a mezinárodních norem.
 
To znamená, že ministerstva bez skutečného funkčního poslání, jako jsou ministerstva hospodářství, vnitřního a zahraničního obchodu, strategie, průmyslu a privatizace, by byla zrušena. Zachována či nově ustavena by byla ministerstva zahraničních věcí, národní obrany, vnitra, financí, zemědělství, popř. další, která by parlament uznal za funkčně nezbytná.
 
 
Bankovní systém, který bude sloužit diverzifikovaným potřebám průmyslových a zemědělských oborů, musí zajistit svobodnou konkurenci mezi kapitálovými zdroji (investičními a komerčními bankami). Nejdůležitějším úkolem nového čs. bankovnictví je zajišťování tvorby kapitálu pro prudký růst a modernizaci čs. průmyslu.
 
Parlament bude rozhodovat o rozdělení odpovědnosti za fiskální a monetární politiku. Kontrola inflace a monetární politika budou podléhat státní bance. Správní rada státní banky je pak reprezentantem zájmů průmyslu, finančních a kapitálových institucí a parlamentu.
 
Na druhé straně fiskální a daňovou politiku bude provádět ministerstvo financí podle nařízení parlamentu, a to v rámci kompetencí parlamentem vymezených.
 
Realizace uvedených postulátů je předpokladem jak změny orientace čs. ekonomiky z dovozní na vývozní, tak odstranění rizika takřka koloniální závislosti.
 
Lidová demokracie, 23.2.1991
 

 

Zpět na Obsah knihy